Prosek versus borci z Příbramě
Vejda do šatny za deset minut devět velice mě překvapilo, že nikoho kromě mě nebylo zde spatřiti. Přesto však spousta tašek mluvilo jasnou řečí, že u juniorů děje se něco překvapivého. A tak tomu také bylo, jak se mi již za malou chvíli poptvrdilo. Junioři již hráli šestý set, což nezdálo se špatné za hodinu hry. Myšlenky všech borců ubíraly se však jiným směrem. Které udatné reky si dnes soupeř přiveze? Jaká kouzla bude tahat z rukávu? Přijede ostřílený borec z tajemným jménem Dan? A co teprv jeho o mnoho mladší spoluhráč, věhlasný Kriško, který podle legend skáče tak vysoko, že od země ruku jeho smečující viděti nelze? Tyto, nebo podobné otázky nás zaměstnávali během příprav na zápas, a také během mystického rituálního shromáždění, pro který se ustálil název Brífing.
Jak říká volejbalový kmet Jarda Kalina, rozcvička je to nejdůležitější. a proto ani my jsme ji nezanedbali. Naopak - fotbálku jsme věnovali značnou pozornost. Během příprav k boji se také začínaly postupně projevovati kvality všech zápasníků. Míče odražené od palubovky dosahovali stále větší výšky a vzduch zhoustl a připomínal atmosféru velkých bitev. Bylo jasné, že dnes se bude na co dívati a krev v žilách všech přítomných prouditi začala rychlostí nejvyšší.
Na Brífingu smluveno bylo mezi všemi reky tajné heslo "Pozor na pink!" Tímto kouzlem přemoženo mělo býti kouzlo velikého Dana a nutno přiznati, že duchové stáli při nás a kouzlo jeho veliké z velké části utlumeno bylo. Složení hráčů na bojišti vypadalo povětšinou takto: Lukyn, Jura, Tom, Láďa, Endy a Wee Dee. Zvláště poslední jemnovaný překvapoval mnohé přhlížející i své spoluhráče krásnými bloky a jeho servisi létaly rychlostí nesmírnou a zapadaly mezi přihlížející Příbramské jako vločky sněhu mezi stébla trávy. Ale ani ostatní hráči rozhodně nezůstávali pozadu a kromě druhé získali jsme všechny sady v náš prospěch a vybojovali tak zasloužené vítězství. Pro puntíčkáře bylo by zde dodati, že sety skončili takto: 25.23, 20:25, 25:17, 26:24. Hra byla pohledná a zajímavá, avšak konkrétní momenty mi v hlavě neutkvěly. Soupeři se naopak příliš nedařilo, bylo viděti, že duchové se od nich odvrátili a přejí štěstí nám. Dokonce ani Kriško neobhájil svou pověst a ruka jeho viděti byla tak nízko, že si s ním Wee Dee několikrát hravě poradil. Navíc příbramský univerzál stoje na zadní čáře a zřejmě nedávaje pozoru, trefen byl prudkým podáním našim a takto potupně další bod připsán byl na náš účet. Aby bylo spravedlnosti učiněno za dost, je nutno říci, že do hry se ze strany Proseku zapojili i Břicho a Geňa, kteří též prokázali své schopnosti na nejvyšší míru.
Oběd, moje nejoblíbenější část, protáhl se mírně nejen nám, ale též našim soupeřům, a proto ujednáno bylo, že začátek zápasu posunut bude z půl třetí na třetí hodinu odpolední, což ale vlastně byl i původně plánovaný začátek, takže by se dalo říci, že se nic nezměnilo, ale vlastně tomu vůbec tak nebylo, protože Pína díky tomu plniti se opět začala. Ale běda! Stará tradice hovoří jasně: Druhé zápasy jsou naší slabinou. Pojďme, pokusme se to zlomit! Odhodlaně nastoupili jsme do druhého zápasu a jako lvy číhali jsme se skrytou dychtivostí na svou kořist. První set nevyšel úplně podle našich představ, avšak další dva měli jsme již lépe pod kontrolou. Příbramští poslali svoji mladičkou legendu z postu blokařského na post univerzální a tam, možná proto, že Wee Deeho psrty na něj již tolik nedosáhli, vedlo se mu lépe, ale přesto spoustu míčů poslal mimo čáry vytyčené majitelem haly, který mimochodem opět nedokázal vnitřek přivést k rozumné teplotě. Ale zpět k zápasu. Čtvrtý set bohužel opět získala Příbram a muselo se rozhodovat tajbrejkem. Ten byl ovšem zcela v režii naší. Hlavně tedy ze začátku, kdy Tom podával asi osmkrát za sebou. Jen se zdálo, že Kriškovi začíná se vraceti jeho kouzlo, a několik nechytatelných míčů bylo lze od něj spatřiti. To znepokojilo radu starších na lavičce a rozhodnuto bylo, že čerstvý muž poslán na hřiště bude, že ten ruce k nebesům vztyčí a z pomocí Manitouovou Kriška potrápí. A jak se řeklo stalo se. Míč z rukou Danových do ruky Kriškovy se rozlétl, tento jej poslati ranou zlou k zemi chtěl, avšak míč ten nadražen byl a v poli zachycen. a zpět k soupeři poslán a zadarmo vrácen a znovu útočen, až na zem spadl a tímto zápas skončen byl ku radosti proseckých matadorů. A opět dodatek pro puntíčkáře: 23:25, 25:15, 25:22, 23:25, 15:12.
Závěrem se patří poděkovati dobrým duchům za jejich podporu a doufati, že si udržíme jejich náklonost i nadále.
P.S.: Omlouvám se velmi za pozdní dodání článku. Nebudu se vymlouvat - prostě sem na to zapomněl :-)
Inzaghi